Kvůli slabým populačním ročníkům má mnoho škol problémy
s naplněním kapacity. Nadbytek SŠ, jak zdůrazňuje ministr
školství Josef Dobeš (VV), nadto snížil jejich úroveň i
společenskou hodnotu maturitní zkoušky.
Proto teď plánuje poloprázdné školy rušit.

V některých krajích jsou obsazeny totiž jen z 60 procent.
 „Měly by být naplněné alespoň z 90 procent. Musíme si nechat
 místo na poslední populační vlnu, která je teď na začátku prvního
 stupně. Hledám míru, jak moc do toho budu hejtmanům mluvit,“
 vysvětlil Dobeš.

Vysokou školu ekonomickou požádal o model ideální sítě SŠ v krajích. „Chtěl bych zrevidovat 20 procent středních škol,“ uvedl ministr.

Bez přijímaček? Zatím je to nejisté

Dobré zprávy pro žáky typu, že až dvě třetiny SŠ nebudou pořádat přijímací zkoušky, tak mohou být minulostí. Loni i předloni nabízely střední školy zhruba 150 tisíc volných míst, ale uchazečů bylo jen kolem 104 tisíc, takže se přijímačky většinou nekonaly.

Každý žák deváté třídy se napříště ale podle Dobeše nemusí na SŠ dostat. Není prý dobře, když ta může vzít všechny děti, které se na ni rozhodnou přihlásit. „Musí opět začít fungovat konkurence,“ podotkl Dobeš.

Hejtmani by měli o zachování škol rozhodnout do 1. února. Hlasovat by se mělo podle Dobeše i šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) na březnových krajských zastupitelstvech.

Hašek Právu potvrdil, že se Dobeš sejde příští týden v pondělí se zástupci krajů, aby problém „optimalizace středních škol“ společně probrali. V otázce rušení SŠ musí podle Haška probíhat komunikace s veřejností i městy. „Rozhodně to nebude nějaká střelba od boku,“ uvedl.

Zároveň upozornil, že jde i o otázku financí, které má pod palcem Dobeš. „Rozhodovací kompetence jsou na krajích, ale fakticky to nejdůležitější, financování, ovládá ministerstvo školství,“ dodal Hašek s tím, že bude záležet na Dobešovi, jaký rozpočet resortu na příští roky vyjedná.

Ve třídě musí být nejméně 22 žáků

Pokud jde o termíny, plány týkající se příštího školního roku by podle šéfa hejtmanů měly být na stole nejpozději koncem dubna. Pardubický hejtman Radko Martínek na dotaz Práva sdělil, že už v regionu na optimalizaci sítě SŠ pracují.

„Postupně slučujeme školy, od příštího roku jsme zrušili všechny tzv. ekonomické obory kromě obchodních akademií. Dohodli jsme se s gymnázii na tom, že jsme stanovili minimální počet dětí ve třídě na 22 žáků, a dohodli jsme se, že pokud dva roky po sobě se nenaplní toto směrné číslo, tak se už ten ročník neotevře,“ vysvětlil Martínek.

Zachová se „rodinné stříbro“

Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas (ČSSD) řekl Právu, že kraj už má k dispozici příslušnou analýzu podle jednotlivých okresů. „Nejsme schopni ufinancovat poloprázdné třídy,“ řekl.

Doplnil, že podle prognózy ministerstva školství by se měla kapacita středních škol snížit v průběhu osmi let až o 30 procent. „My jsme v této věci opatrnější, necháváme si jakousi rezervu, ale přes to všechno víme, že zhruba o 15 procent budeme muset kapacity středních škol v průběhu několika let postupně snížit,“ upřesnil.

Počet žáků na škole je jedním, ale podle ministra nikoliv nejdůležitějším kritériem k jejímu zachování.

Určitou možností pro zachování malých škol jsou takzvané „školy rodinného stříbra“, které by provozovalo přímo ministerstvo. Již dříve Dobeš sdělil, že by mohlo jít například o sklářskou školu v Kamenickém Šenově: „Jsou tradiční školy, které jsou z tohoto pohledu neefektivní, ale jsou tak výjimečné, že je třeba se o ně postarat. Ale nebude jich víc než pět.“

Naposledy tři přihlášky

Hejtmani mají za úkol podívat se po svém regionu, jestli tam není nějaká taková škola, kterou by oni nedokázali spravovat.

Letos tomu bude s největší pravděpodobností také naposledy, kdy se budou moci žáci devátých tříd hlásit najednou až na tři střední školy. Dobeš chce totiž novelou školského zákona snížit počet přihlášek ze tří na dvě, nebo dokonce na jednu. „Představuji si, že by byla jedna, nejvýše dvě přihlášky,“ řekl.

Děti přihlášky podávají do 15. března.