Vyplývá to z analýzy
vzorku téměř 4000 předškoláků, kterou zpracovala společnost DAP
Services, provozovatel odborného diagnostického serveru Mateřinky.eu.
„Škodlivé
jsou přitom oba extrémy. Dítě s příliš slabou, nebo naopak příliš
silnou potřebou sebeprosazení se bude odlišovat od projevů svých
vrstevníků a narážet na nepochopení,“ říká psycholog Jiří Šimonek,
autor diagnostické metody, kterou server Mateřinky.eu používá.
Pokud dítě necítí potřebu být ve skupině s dalšími dětmi, bude působit divně a může to ohrozit celý proces jeho vzdělávání.psycholog Jiří Šimonek
„Pokud
dítě necítí potřebu být ve skupině s dalšími dětmi, bude působit divně
a může to ohrozit celý proces jeho vzdělávání. Naopak dítě přímo
závislé na ostatních nebude jednat samostatně a bez kolektivu se nic
nenaučí,“ konstatuje psycholog. Roční odklad může tyto negativní
projevy výrazně zmírnit.
Podle odborníků úspěch u zápisu jen
minimálně souvisí s inteligencí dítěte. Pro úspěšný nástup do školy je
podle nich zásadní jeho sociální zralost. Jde o souhrn sociálních i
intelektových dovedností, který si dítě vytváří v rodině prakticky už
od narození. Inteligenční kvocient může být i neobyčejně vysoký, a
přesto dítě nemusí být připravené, pětileté děti proto do školy patří
jen výjimečně.
„Největším rizikem pro další vývoj dítěte jsou
příliš ambiciózní rodiče, kteří chtějí sobě i světu dokázat, že mají
nadprůměrně inteligentní dítě. Mimořádně nadaných dětí jsou v populaci
přibližně čtyři procenta a jejich talent se zpravidla objevuje až v
pozdějším věku a vždy musí být podtržen tvrdou prací,“ vysvětluje
Šimonek.
Petr Kotek, Právo
