Informace pro školy - školní akce

Vložte pořádanou akci

Ministerstvo: Dva cizí jazyky budou na školách povinně

Praha - Ministerstvo školství schválilo změny, které výrazně pozmění podobu výuky na základních školách.
Nově tak například bude po školácích požadováno, aby nejpozději do osmé třídy začali s druhým cizím jazykem.

Vyplývá to z nové úpravy takzvaného Rámcového vzdělávacího programu (RVP), který je nástupcem dřívějších "osnov" a prostřednictvím kterého stát prakticky říká, co by měl absolvent každého vzdělávacího stupně znát."

Do budoucna tedy škola zařadí další cizí jazyk podle svých možností nejpozději od 8. ročníku v minimální časové dotaci šesti vyučovacích hodin," píše v tiskové zprávě ministerstvo.

V případě, že z nějakého důvodu se žák druhý cizí jazyk učit nemůže (například z důvodů poruch v učení či zdravotního postižení), získá tak dalších šest hodin navíc k vylepšení znalostí cizího jazyka, který se právě učí.

Další z velkých změn se týká také matematiky - od  letošního prvního září by tak například mělo být učivo o zlomcích a desetinných číslech přesunuto z druhého na první stupeň.

Ministerstvo touto úpravou reaguje jak na požadavky, které na žáky kladou mezinárodní výzkumy TIMSS a PISA (teprve teď, po mnohaleté účasti v těchto testováních), tak na doporučení daná Jednotou českých matematiků a fyziků.

Finanční gramotnost i obrana vlasti

Rámcový vzdělávací program určuje úroveň takzvaných "klíčových kompetencí" - tedy souhrnu znalostí, schopností a postojů, kterých by žáci měli dosáhnout na konci základního vzdělávání, vymezuje očekávané výstupy výuky a nařizuje povinné zavádění průřezových témat.

V rámci přijatých úprav tak bude prostřednictvím RVP do výuky začleněna také finanční gramotnost.

Kromě toho došlo k rozšíření či zdůraznění některých již existujících témat, mezi která patří například dopravní či sexuální a rodinná výchova, či výuka týkající se "obrany vlasti".

Současnou úpravou dochází k úpravě sedm let starých dokumentů. Další, obsáhlejší úprava bude podle ministerstva brzy následovat - začne ještě v letošním roce a její dokončení se předpokládá v roce 2016.

Region : Praha
Datum vložení : 22.01 13:08 - 2013

TYRKYS, škola kultury podnikání v cestovním ruchu, s.r.o.

Nabízíme kurzy, semináře a zkoušky:

Spánek, poruchy spánku, význam snů 18. ledna v pátek
	V antickém Řecku bůh spánku Hypnos sestupoval každou noc na zem,uspával vše živé a posílal sny. Doby antického Řecka jsou hodně vzdáleny a v současné době některou z poruch spánku trpí mnoho lidí. Budíte se většinou s pocitem, že jste se "vyspali do růžova" prni síly a optimismu nebo máte dojem, že jste celou noc "skládali hromady uhlí" a jste totálně vyčerpáni? více informací >

Němčina pro cestovní ruch  19. a 20. ledna - sobota  a neděle
	Připravujete se na zkoušku z němčiny? Nebo se chcete více naučit? Pro Vás je určen doškolovací seminář - Němčina pro cestovní ruch více informací >

Angličtina pro cestovní ruch   21. a 28. února 2013
	Připravujete se na zkoušku z angličtiny? Nebo se chcete více naučit? Pro Vás je určen doškolovací seminář - Angličtina  pro cestovní ruch více informací >

Průvodce pro region Praha   od 21. ledna 2013
	Potřebujete si doplnit znalosti o Praze? Navštivte kurz Průvodce pro region Praha, který je intenzivním kurzem od 21 ledna. Konkrétní termíny kurzu naleznete na našem webu. více informací >

Region : Praha
Telefon : 224 916 485
Web : http://www.tyrkys.cz
Email : tyrkys@tyrkys.cz
Datum vložení : 15.01 09:38 - 2013

Vysoké Mýto - zápisy dětí do ZŠ

Na Základní škole Vysoké Mýto, Javornického (budova I. stupně – na nám. O. Vaňorného) v pátek 25. 1. 2013 od 13:00 do 17:00 a v sobotu 26. 1. 2013 od 8:30 do 11:00.

Na Základní škole Vysoké Mýto, Jiráskova (budova I. stupně – u Penny marketu) v pátek 25. 1. 2013 od 13:00 do 17:00 a v sobotu 26. 1. 2013 od 8:30 do 11:00.

Na Základní škole Vysoké Mýto, Knířov v pátek 25. 1.2013 od 13:00 do 17:00. 

Region : Pardubický
Web : http://urad.vysoke-myto.cz/zpravy-ze-skolstvi/8813-zapisy-deti-do-zakladnich-skol
Datum vložení : 07.01 12:12 - 2013

Děti se ve světě neztratily, matematika už není strašák

Mezinárodní průzkum vědomostí žáků čtvrtých tříd z minulého roku poukázal na několik fenoménů. Tím nejvýznamnějším je bezpochyby fakt, že se žáci v mnoha ohledech zlepšili. Průzkum se ale zabýval i přístupem učitelů a rodičů a naznačil tak vysvětlení pozitivního trendu.

Jak už Právo dříve informovalo, čtvrťáci bodovali ve všech zkoumaných disciplínách, tedy ve čtenářské gramotnosti, matematice i v přírodních vědách.

Matematiku a přírodovědné obory mapovala agentura TIMSS mezi 51 zeměmi EU, OECD, Asie a Ruska. Při srovnání výsledků matematických testů z roku 2011 a z roku 1995 se sice české děti v matematice zhoršily, a to nejvíce ze všech zemí, nicméně ve srovnání s průzkumem z roku 2007 se jedná o skokové zlepšení. Před pěti lety došlo k výraznému propadu pod světový průměr, nyní se ale čtvrťáci vrátili nad průměr a zaujímají 22. místo.

K podobnému, i když ne tak markantnímu vývoji došlo také v případě přírodovědných oborů. V roce 1995 byli čeští žáci na světové špici, v roce 2007 se propadli na 16. místo, ale nyní jsou opět mezi nejlepšími – na 8. místě.

Do průzkumu agentury PIRLS se ČR zapojila dvakrát, loni a v roce 2001. Ukázalo se, že u českých čtvrťáků došlo za deset let k mírnému zlepšení ve schopnostech porozumět textu, za což patří čtvrťákům 14. místo mezi 45 státy.

Podobné výsledky potvrzují i testy společnosti Scio. Podle jejího šéfa Ondřeje Šteffla dětem stouplo skóre i v obecných studijních předpokladech, což je jakási obdoba IQ testu, takže jsou obecně chytřejší.

„Nejsou to výsledky žádných krátkodobých opatření, ale výsledky dobré práce našich učitelů. A také potvrzují, že si školy zvykly na systém rámcových vzdělávacích programů,“ prohlásil ministr školství Petr Fiala. Úspěch ve čtenářské gramotnosti pak dovysvětlil tím, že školy se v posledních letech na tuto disciplínu zaměřily.

Češi do školy neradi

Podíl kurikulární reformy nelze opomenout, jenže faktorů, které se podepsaly na zlepšení, bude zřejmě více. Reforma se postupně prosazovala od roku 2007, v jejím důsledku se zrušily podrobné centrální osnovy a první housle při přípravě výuky hrají školy.

Ministr narážel zjevně na fakt, že změny se původně ztěžka zaváděly, nechuť pro změny vyjadřovalo dost ředitelů i učitelů. Nyní se ale ukazuje, že se skepse rozplývá a mnoha učitelům vyhovuje, když se mohou na tvorbě osnov podílet.

Teoreticky by měl být tedy spokojenější učitel, tím pádem i děti. Ale průzkumy svědčí o opaku. Jen třetina českých čtvrťáků chodí do školy ráda, což je v porovnání se zbytkem Evropy, USA, Novým Zélandem, Austrálií a Ruskem nejhorší výsledek. Nejvíce se do školy těší rumunské děti, a to bezmála 80 procent.

Výsledky v testech ovšem s nadšením pro školu asi příliš nesouvisí. Severní Irsko dopadlo, co se týče zápalu dětí chodit do školy, jen o něco méně bídně než ČR, přitom v matematice i čtenářské gramotnosti excelovalo.

Ideální učitel

Spokojenost učitelů ale už přímé dopady má. Čím spokojenější učitel, tím mají jeho svěřenci lepší výsledky. Naprostou spokojenost deklarovalo průměrně 46,5 procenta učitelů. Navíc se ukázalo, že lepších výsledků dosáhnou žáci, jejichž učitel je ve školství kratší dobu. Nejlépe si vedli žáci učitelů s praxí kratší než pět let. Těch je ale jen 12,5 procenta. Pak to jde opět přímo úměrně dolů a nejhorší výsledky mají učitelé s praxí nad 20 let – je jich skoro 50 procent.

Průzkum třeba také zjišťoval, kolik žáků pokládá své učitele za „velmi spolupracující“. Nejlépe dopadlo Slovinsko, kde si takto pochvalovaly své učitele tři čtvrtiny žáků. Následovalo Rumunsko (68 procent). ČR skončila v tomto ohledu s 16 procenty předposlední.

Může o znalostech žáků rozhodovat i demografická křivka? Slabé ročníky většinou profitují z individuálnějšího přístupu učitelů, ale zde se to neodrazilo. V roce 2007 bylo čtvrťáků v dlouhodobém vývoji nejméně (90 418), ovšem loni jich bylo více, a to 92 102. Nárůst je ale takřka zanedbatelný. Individuální přístup ovšem vyzdvihla ústřední školní inspektorka Olga Hofmanová s tím, že v testech vynikly malé venkovské školy.

Rodiče zestárli, zmoudřeli?

Zajímavější je ale pohled na statistiky, jak se proměnil profil rodiče. Matky čtvrťáků, kteří byli testováni v roce 1995, je měly nejčastěji ve věku od 20 do 24 let (61 tis.), ve věku 25 až 29 jich bylo 32 tis., ale ve věku od 30 do 39 jen 19 tis. Matek ve věku do 19 let tehdy bylo 17 tisíc.

U matek čtvrťáků testovaných v kritickém roce 2007 už se trendy srovnávaly: skupina rodiček ve věku od 20 do 24 let je se skupinou od 25 do 29 let srovnatelná. Matek rodících ve věku od 30 do 39 je třikrát více než ve věku do 19 let. A čtvrťáci testovaní loni už mají matky podstatně vyspělejší. Skupina rodících ve věku 20–24 je dvakrát menší než skupina 25– 29. Matek starších 30 let bylo osmkrát více než matek mladších 19 let.

Že matky začaly v prvních letech tohoto století rodit v čím dál pozdějším věku, lze částečně vysvětlit tím, že se vysoké školy otevřely více lidem, a proto si ženy ve větší míře pořizovaly děti až po ukončení studií a zajištění práce. Díky vyšší vzdělanosti možná také matky kladou větší důraz na studium.

Trend stárnutí rodičů je obecný a je nepochybné, že rodič třeba i emocionálně vyspělejší bude mít i jinak postavenou škálu priorit než dívka ve 20 letech. Kromě toho už má zřejmě rovněž zajištěnu kariéru a dostatečné sociální prostředí pro své dítě.

I průzkum vykázal, že u rodičů loňských čtvrťáků se zájem o vzdělání zvedl proti rodičům čtvrťáků z roku 2007 o 170 procent.

jim, Právo

Region : Praha
Datum vložení : 18.12 09:38 - 2012

Nové písmo je praktičtější, ale krasopis by se rušit neměl

Po dvou letech testování písanek s novým typem písma Comenia script by mohlo ministerstvo rozhodnout, že už příští rok by se psací písmo podobné tiskacímu mohlo šířit i do ostatních škol. Zkušenosti jsou vesměs pozitivní, existují ale i pádné důvody, aby se od krasopisu neupouštělo.

„Zatím to vypadá dost zajímavě, dokonce rodiče, jejichž děti byly do pilotního testování zapojeny, to hodnotí dosti pozitivně. Výrazně to pomáhá i dětem, které mají nějaké problémy, například s dysgrafií,“ řekl Právu mluvčí ministerstva školství Marek Zeman.

Resort zatím čeká na finální zprávu Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze, která testování monitoruje. „Dá se předpokládat, že to bude dáno dobrovolně na základě doporučení, protože rodiče by s tím měli souhlasit,“ uvedl Zeman.

Zkušenosti, jak se s novým písmem popasovaly samy děti, nahrávají plošnému zavedení písma Comenia script. Jenže jakékoli novoty budí zpravidla v prvé řadě nedůvěru. Vyprávět by o tom mohla zástupkyně ředitelky frýdeckomístecké ZŠ v ulici Československé armády Pavlína Vojkovská, jedna z průkopnic Comenie.

Škola začala zkoušet nové písmo nezávisle na pilotním testování ministerstva školství, takže neměla výhody, které měly ostatní školy zapojené do projektu. Veškeré podklady i písanky si museli pořizovat kantoři z vlastní iniciativy. Podle Vojkovské ale nebyly začátky vůbec optimistické. Zdrženlivě se k písmu stavěli rodiče i učitelé, a tak s ním loni začala jediná třída, a to třída s intelektově nadanými dětmi a po individuálních pohovorech s rodiči.

„Po počátečním období, které bylo vyplněno uvolňovacími cviky, se mi zdálo, že to nebude moc jednoduché, že to psaní moc nepůjde. Nicméně jakmile jsme začali dělat tahy Comenia script, tak je to nesmírně bavilo, děti se těšily na hodiny psaní a výsledkem byly opravdu ukázkové písanky,“ popsala těžké začátky Vojkovská.

Snadně a rychle

Nyní se pokládá za fandu pro Comenii. Podařilo se přesvědčit rodiče letošních prvňáků a děti teď píšou tiskacím ve všech pěti třídách prvního ročníku. A i ostatní kantoři to kvitují.

Jednou z deklarovaných deviz nového písma je praktičnost. Bez kliček a kudrlinek je prý psaní jednodušší, rychlejší, čitelnější a dětem jde rychle od ruky, což může být dáno i tím, že střední velikost písma je větší než u běžného. „Už v březnu děti psaly slova a věty,“ uvedla Vojkovská.

Rodiče se podle ní obávali, že si děti neosvojí originální rukopis, že písmo bude stejné a děti nebudou mít ani vlastní podpis. Vysvětlovala však, že ať už se píše jakýmkoli typem písma, osobnost se projeví. „U druháků už rozeznám, komu která písanka patří, aniž bych se podívala na jméno,“ tvrdí Vojkovská.

Dalším argumentem pro zavedení Comenie jsou údajné úspěchy u žáků s různými poruchami. Například dysgrafici měli podle Vojkovské problém udržet velikost smyček. Dyslektikům zase pomůže, že se písmo psané a čtené sjednocuje.

Vojkovská připomíná, že dosud se každý musel učit čtyři znaky ke každému písmenu – malé, velké psací a malé, velké tiskací. „Dneska se ten obraz podstatně zjednoduší, děti nemusejí přepínat v hlavičce, když čtou. A právě u ‚dys‘ to dělalo problémy,“ řekla kantorka.

Podle Vojkovské ani nehrozí, že by děti nepřečetly krasopis po svých rodičích. S vázaným písmem se prý běžně setkávají v učebnicích a i ve třídách visí obrazy s ukázkami psacího písma. Druháci prý nemají problém kudrlinky rozluštit.

Krasopis nezavrhujte

Zkušenosti se ale mohou lišit. Speciální pedagožka Eva Bednaříková ze Zlína je rozhodně proti tomu, aby se Comenia script zavedlo plošně a povinně, protože podle ní už sama vázanost písma je důležitá a pro děti přirozená.

„Když se děti učí psát, není u nich dost rozpoznatelné, kde je konec slova. Mezi slova sice dávají mezeru na prst, ale postupně se zmenšují, a zároveň se občas zvětšují mezery mezi písmeny,“ kritizuje Comenii Bednaříková.

A navrch dodává svou zkušenost z Irska: „Viděla jsem, že se tam děti učí psát jenom tiskacím, v dospělosti pak po nich ale nejde vůbec nic přečíst.“

Podle ní se každý může naučit psát tiskacím kdykoliv a na druhém stupni mu v jeho užívání nebude nikdo bránit. V její škole si písmo zkoušeli páťáci, ale nakonec si jím píšou maximálně zápisky a diktáty odmítají. Vadí jim prý, že musí stále odsazovat ruku, což je zdržuje.

A ani u dysgrafiků to nemusí být tak růžové, jak se na první pohled jeví. „Zkoušela jsem to jen s jedním dysgrafikem, nebavilo ho to, nechtěl to dělat, radši psal psacím, že mu to přijde rychlejší,“ uvedla Bednaříková.

Připomíná, že k dysgrafii se často váže ještě další porucha, často bývá ve spojitosti s hyperaktivitou. „Podle mě je pak důležité, že tam dojde k tomu zklidnění tím, že tam bude jednolitý tah – že to nebude sek na sek,“ upřesnila své výhrady. Uznala sice, že méně znaků hraje ve prospěch jednoduchosti a tím se i Comenia rychleji učí. Ale jsou zde i estetické důvody pro zachování kudrlinek, kliček a smyček.

„Podívejte se, jak psali naši dědečci, jak měli krásné tahy, a to psali ještě brkem. Už tak jsme písmo dost zjednodušili,“ povzdechla si Bednaříková.

jim, Právo

Region : Praha
Datum vložení : 04.12 11:16 - 2012

Krize a dostupnost informací činí děti odpovědnější, míní odbornice

Děti si mnohem více než dříve uvědomují důležitost volby své střední školy, která má ovlivnit jejich životní směr. Podle Ivany Eliáškové z Národního ústavu vzdělávání daný trend nijak nesouvisí se zavedením státní maturity, protože sahá za horizont dvou let.

Nicméně stresů má nynější generace o něco méně, škol je k dispozici stále dost, a tak se takřka nikdo nemusí bát, že by na něj žádné místo nezbylo a musel nastoupit do práce.

„V poslední době jsou děti při volbě střední školy zodpovědnější. Vnímají situaci na trhu práce, vidí to u svých rodičů, takže možná tohle je ten stimul, že přestaly uvažovat stylem‚ chci maturitu za každou cenu‘, ale že o tom opravdu intenzívně přemýšlejí a hledají další informační zdroje, dávají si do kupy informace atd.,“ popsala Právu kariérní poradkyně.

Připustila, že významný podíl na tomto trendu má i šíření internetu do domácností, kde si může každý v pohodlí kdykoli projít veškeré informace o školách, ale i o možnostech uplatnění. „Děti také hojně diskutují na Facebooku, jak která škola vypadá, jak dopadly, a opravdu si kladou otázku, že by sice rády šly na maturitní studium, ale jestli na to mají,“ uvedla Eliášková.

Trh práce prý mnoho neřekne

„I rodiče to takto zvažují, už to není tak divoké jako před X lety, kdy se říkalo, že bez maturity to nepůjde,“ doplnila.

Největší zájem je o maturitní obory, které si volí 70 procent žáků. Nejtěžší je dostat se na gymnázia, která se zaměřují na produkci budoucích vysokoškoláků a je o ně tradičně největší zájem. Podle Eliáškové se větší část žáků uchází o studium na gymnáziu právě proto, že je to nejschůdnější cesta ke studiu vysoké školy. Je zde ale i o něco menší část žáků, která si není ještě jista, kam nasměrovat životní kroky, a proto volí všeobecné vzdělání, aby tím fatální rozhodnutí oddálila.

To souzní i s nedávným zjištěním společnosti Scio, podle něhož 56 procent dětí ještě v průběhu studia na střední škole změní svou preferenci, co by v budoucnu chtěly dělat.

Ačkoli si důsledky krize a s ní spojenou nezaměstnanost žáci i rodiče uvědomují, neměli by jí přikládat až takový význam. Podle Eliáškové nelze nikomu garantovat, že si za čtyři roky najde práci v oboru, o který je nyní nouze. Spolehnout se prý nedá na žádné trendy.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, jaké má jedinec vlohy, dispozice a k čemu inklinuje, aby pak z toho těžil. Nelze však pominout výsledky ze základní školy. Pokud je žák čtyřkař, obor s maturitou by měl pečlivě zvážit.

Eliášková však jedno univerzální pravidlo má: „Každý se musí snažit být nejlepší, aby byl konkurenceschopný, a pak je úplně jedno, co bude dělat.“

Nebát se internátu

Přestože se asi každý na vysněný obor nedostane, šanci na další vzdělávání má každý. Míst na školách je totiž zřejmě pořád více než deváťáků, a to i navzdory probíhající optimalizaci sítě škol. Letošní populační ročník je opět ještě slabší než ročník předchozí.

Podle Eliáškové se nemusí žáci omezovat při výběru jen na školy ve svém regionu. Avšak chuť odejít od rodičů na internát, což by jejich nezávislost jen posílilo, prý děti příliš nemají.

„Ony touží po samostatnosti, nebo si myslí, že už jsou samostatné – rozhodují se samy, ale doma je doma a na tom se generačně nic nemění. A moc nadšení z toho nejsou ani rodiče,“ řekla.

jim, Právo

Region : Praha
Datum vložení : 29.11 11:38 - 2012

ŽÁCI ZÁKLADNÍCH ŠKOL A GYMNÁZIÍ MOHOU I LETOS HRÁT O ZEMI

PRAHA, 15. 11. 2012 – Základní školy a gymnázia mohou po celý školní rok využít zcela zdarma environmentální projekt HRAJ O ZEMI, který pro ně připravila obecně prospěšná společnost Respekt institut. Projekt zahrnuje interaktivní on-line hru, e-kurzy, metodiky pro pedagogy i další nápady na činnosti v rámci environmentální výchovy.

Environmetální hra a e-kurz zahrnují deset herních témat: voda, energie, doprava, jídlo, bydlení, životní styl, životní cyklus výrobků, technologie, média, turismus. Jednotlivé výukové materiály byly po celý loňský školní rok intenzivně vytvářeny a nyní jsou připraveny k využití všem školám v ČR.

„Každé téma je zpracováno jednak ve formě on-line hry na motivy detektivního příběhu. Více do hloubky pak žáky v tématu vede propracovaný e-kurz, který má velkou informační hodnotu a poskytne žákům znalosti v ucelené formě. Jakýmsi vrcholem jsou pak připravené pracovní listy pro ekologický audit, díky kterému si mohou žáci získané informace ihned ozkoušet v praxi,“ upřesnila Daniela Sládková, koordinátorka projektu.

On-line hra i e-kurzy byly během roku testovány na různých školách a upravovány tak, aby plně vyhovovaly jak žákům, tak jejich pedagogům. Pro pedagogy je navíc ke každému tématu připravena metodika, jak se hrou a e-kurzy pracovat a dalšími náměty do výuky.

Do projektu se již v loňském roce zapojilo více jak 700 škol z celé České republiky a přes 10 tisíc registrovaných uživatelů: „Zapojení jednotlivých žáků i škol se lišilo. Někteří pedagogové využili se svými žáky jen některá z předkládaných témat, jiní naopak měli dostatek času a kapacity na využití téměř všech aktivit, které projekt nabízel – vše je velmi variabilní a pedagogové si mohou výuku podle sebe přizpůsobit,“ dodává Sládková.

Veškeré informace a materiály jsou na webu projektu: www.hrajozemi.cz

Hrát o Zemi je možné díky financování z prostředků ESF v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.

Region : Praha
Web : http://www.hrajozemi.cz/
Datum vložení : 15.11 10:03 - 2012

KREATIVITA-HOBBY - 2.veletrh pro volný čas

Region : Praha
Web : http://kreativita-hobby.cz/
Datum vložení : 15.11 09:58 - 2012

Mohou se učitelé proti agresivitě žáků účinně bránit?

Když se zkraje minulého týdne objevila v médiích zpráva, že v Rakovníku 14letý student osmiletého gymnázia Zikmunda Wintera bodl v kabinetě svou učitelku do zad, nejednoho kantora, ale i rodiče zamrazilo.

Policie se vzhledem k nízkému věku útočníka k případu příliš nevyjadřuje, ale z dosavadních informací vyplývá, že to není občas se vyskytující případ nezvladatelného dítěte s násilnickými sklony. Chlapec byl prý spíše tichý a nenápadný a po útoku má údajně výpadek paměti, což nasvědčuje zkratovému jednání. Do kabinetu si prý nůž nepřinesl.

Ač si jsou učitelé vědomi, že projevů agresivity obecně přibývá, vědí alespoň částečně, jak se s nimi potýkat. Po incidentu na rakovnickém gymnáziu si ale už lidé nejsou jisti, jestli by se něco podobného nemohlo stát i v jejich okolí. Nicméně po zavádění detektorů na školách nebo po snížení hranice trestní odpovědnosti dětí tentokrát nikdo nevolá.

„Na gymnáziu by měly být děti, které umějí myslet i v rámci svého jednání. Ale když je to takovéto dítě, tak nevím, co si o tom myslet. Je to hrozné, když si uvědomíte, že se toto může stát v práci. Samozřejmě každého napadne, že se to může stát i jemu,“ řekla Právu ředitelka základní školy v Chomutově Vlasta Marková.

Pomohly smlouvy s rodiči

Podle ní si sice děti v poslední době dovolují více než dříve, ale na své škole prý obzvláště závažné případy agrese neřeší. S problémovými dětmi v poslední době pomohl projekt ministerstva školství „Smlouvy s rodiči“, díky němuž se podařilo například omezit záškoláctví. V případě agrese ale žádný výjimečný případ řešit nemusela.

Ředitel ze základní školy v Hostomicích na Berounsku Eduard Polách rovněž neskrýval rozčarování, nicméně zvýšenou nervozitu v řadách učitelů prý nezaznamenal. „Jsme vesnická škola, u nás tolik agrese není,“ uvedl.

Avšak častějších násilných projevů si všímá a nikterak situaci nepodceňuje. „Snažíme se tomu předcházet. Máme metodika prevence, který dělá s žáky rozhovory, zve si na to nejrůznější lidi, dělá ankety, a když vidíme sebemenší náznaky, což jsou i vulgarity, vandalismus, tak se snažíme žákům vysvětlit špatnost tohoto chování,“ popsal Polách.

Podle něj je na vině neblahého trendu příliš uspěchaná doba. „Na rodiče je vyvíjen mnohem větší pracovní tlak, jsou příšerně zatíženi. I my jsme vytíženi díky internetu a tím, jak se doba zrychluje, televize tomu pomáhá taky. Zrychluje se tempo přenosu informací – Facebook, e-mail. To jsou příčiny toho, že i žáci potřebují všechno rychle rychle, a pak se to v nich hromadí, a ta agrese pak zřejmě může někde vybuchnout,“ domnívá se Polách.

Politici jsou zdrženliví

V souvislosti s podobnými tragédiemi se často vzedmou v politice hlasy volající po snížení hranice trestní odpovědnosti. Například před dvěma lety starosta Kmetiněvsi Luděk Kvapil sbíral před senátorskými volbami podpisy k petici za snížení hranice na 14 let.

Do plachet mu vála napjatá atmosféra kolem propuštění tzv. kmetiněvského vraha po odpykání pětiletého trestu. Ve svých 14 letech plánovaně znásilnil a zavraždil o rok mladší spolužačku. Lidem ze vsi vadilo, že mladík coby dětský vrah už nemusí být nucen k léčbě ani k žádnému dalšímu dohledu, navíc má čistý trestní rejstřík. Z debaty ale vznikl návrh na zavedení celoživotního dohledu pro devianty bez ohledu na věk.

Politici zleva zprava se ale tentokrát shodují, že snížením hranice trestní odpovědnosti se problém neřeší.

Jak se k problému vzrůstající agrese na školách postavit, bude zřejmě řešit Senát. „Je to na dlouhé debaty, bude obtížné dostat to do nějaké optimální situace, ale jak je vidět, už je za pět minut 12, ne-li už 12,“ řekla Právu místopředsedkyně Senátu a členka jeho podvýboru pro vzdělání Alena Gajdůšková. Podle ní je třeba problém řešit především vymáháním odpovědnosti rodičů. „Mohli bychom trestní odpovědnost snižovat donekonečna a stejně by to v těchto případech nepomohlo,“ řekla.

Podle ní nejsou děti vyspělejší, ale spíše „méně sociálně zralé“, dostávají se k více informacím a jsou méně vychované. Agrese je prý vyšší v celé společnosti, což je podle Gajdůškové dáno sociální situací v rodinách, pracovním vytížením, stresem, ale i médii plnými negativních zpráv.

Stejně tak i poslanec ODS a člen sněmovního sociálního výboru a komise pro rodinu Jan Čechlovský je přesvědčen, že pohybem s trestní odpovědností se nic neřeší. „Problém vězí někde úplně jinde, než jestli mají rodiče nést odpovědnost za někoho, komu je 13 nebo 15,“ řekl Právu poslanec.

Prevence je podle něj na rodině. „Vědí rodiče, co dělají jejich děti? Kolik času tráví na sociálních sítích? Věnují se jim? Nepromítají pak svou reflexi tak, že říkají, že za to mohou školy?“ dodal Čechlovský.

jim, Právo

Region : Praha
Datum vložení : 13.11 14:03 - 2012

Šokující fakta: Nejde dítěti matika? Uvařte mu špenát!

Matika a špenát rovná se ideální kombinace! Zní vám to trochu nesmyslně? Možná, ale je to pravda.

Matematika je sama o sobě těžký předmět, který učitelky a učitelé ne vždy didakticky zvládají. Ono to také není nic snadného, proto se v poslední době o způsobu, jak tuto královskou vědu učit, hodně diskutuje. Možná však nevíte, že problémy s počítáním může vyvolat i špatná strava.

Překvapivý výzkum

Matematika bývá postrachem většiny školních dětí, holčiček především. Faktem je, že rovnice i odmocniny jdou klukům prostě lépe, jakoby na to měli v mozku nějaké buňky navíc. Při jednom anglickém výzkumu se však ukázalo, že na vině není genetika, nýbrž stravování.

Vědci provedli mezi školními dětmi výzkum a došli přímo k šokujícím závěrům. Podle nich může za špatné výsledky v matematice nedostatek železa. Studie zkoumala stravovací návyky asi šesti tisíc dětí ve věku od 6 do 16 let. Zjistila, že děti, které měly ve stravě malé množství železa, měly zároveň dvakrát častěji podprůměrné výsledky v matematice.

A protože organismus dívek je na nedostatek železa citlivější než chlapecký, byl u nich rozdíl ve studijních výsledcích ještě výraznější. Překvapení odborníci provedli kvůli srovnání podobnou studii i u čtení, v tomto případě však žádný rozdíl mezi dětmi, které měly dostatek železa, a dětmi, které trpěly jeho nedostatkem, nezaznamenali.

Vyzkoušejte si: Test z matematiky pro 7. třídy

Proč jsou na tom holky hůř?

Vědci zjistili i pravděpodobný mechanismus fungování. Přišli na to, že při nedostatku železa ubývají jeho zásoby nejrychleji v mozku. Tím pádem mohou být ovlivněny některé látky, důležité pro učení.

Děvčata ve školním věku jsou přitom nedostatkem železa ohrožena daleko víc než chlapci. Jeho množství v těle totiž u nich daleko víc kolísá: hodně ho ztrácejí spolu s krví při menstruaci, více se na nich podepisuje nezdravé stravování a také procházejí obdobím rychlého růstu, kdy mají velkou spotřebu železa, daleko dřív než kluci. To vše se odráží ve fungování mozku.

Nejen pro Pepka námořníka!

Jaké potraviny by tedy měli rodiče dětem nabízet, aby dosáhli lepšího fungování mozku? Samozřejmě ty, které železo přirozeně obsahují. Jsou to:

• kakao
• špenát
• luštěniny
• červené maso
• vnitřnosti (především játra)
• sušené ovoce
• ořechy
• zelená listová zelenina
• celozrnný chléb

Ale pozor - i když bude vaše dítko jíst špenát od rána do večera, zdaleka ještě nemusí v matematice vynikat! Na to je také potřeba určité nadání, dobrý učitel a fungující metoda výuky. Ovšem v případě, že vašemu potomkovi skutečně chybělo ve stravě železo, můžete být velmi mile překvapeni, jak se v matematice zlepší.

Region : Praha
Datum vložení : 02.11 11:24 - 2012